Autismus je trvalé postižení dětského mentálního vývoje. Vlivem této poruchy dítě špatně zpracovává a vyhodnocuje informace v mozku (nerozumí dobře tomu, co vidí, slyší a prožívá), a to ovlivňuje jeho komunikaci, chování k ostatním a představivost.
V České republice žije přibližně 100 000 osob, z celosvětového měřítka se počet postižených poruchou autistického spektra pohybuje kolem 70 miliónů.
Aspergerův syndrom
Děti s Aspergerovým syndromem mívají problémy v chápání sociálních situací, obtížně se vžívají do myšlení a pocitů druhých lidí. Povětšinou je však zachován vývoj řeči a u této poruchy není tak časté mentální opoždění. Mají potíže chápat humor, ironii, metafory a nadsázku. Časté jsou u tohoto syndromu vývojové poruchy (ADHD, ADD,…).
Oblíbené jsou specifické či rutinní činnosti, které upřednostňují před náhlými změnami. Zajímavé publikace, které se zabývají Aspergerovým syndromem jsou např. Tonny Attwood (Aspergerův syndrom), Christine Preismann (Život s Aspergerovým syndromem) , Wendy Lawson (Život za sklem) nebo také kniha od Brendy Boyd (Výchova dítěte s Aspergerovým syndromem).
Atypický autismus
Je označením pro diagnózu, kde nebývají zcela naplněna diagnostická kritéria závazná pro dětský autismus (dříve se mluvilo o tzv. „autistických rysech“). Sociální dovednosti u osob s atypickým autismem bývají méně narušeny, než u dětí s klasickým autismem, mohou mít lepší sociální či komunikační dovednosti nebo se neprojevují stereotypní zájmy.
Vysokofunkční autismus
U vysokofunkčního autismu jsou základní sociální a komunikační funkce zachovány. Lidé s tímto postižením mají však problém chápat sociální normy (mohou působit nevychovaně či výstředně). Vyhledávají spíše stereotypní činnosti a aktivity. I při daném handicapu mohou rozumové schopnosti dosahovat až nadprůměru.